Zvyšte všímavost sami k sobě
Všímavost vůči sobě samému úzce souvisí s pochopením emocí.
Čím více si budete vědomi svých emocí/svých pocitů uvnitř těla, tím více budete klidní, uvolnění a bez stresu.
- Kde a jak cítite radost/vztek/smutek/nadšení/vděčnost?
- V jaké části těla?
- Dokážete dát té emoci tvar, barvu, skupenství?
Dnes se otázkou všímavosti k vlastnímu tělu zabývá třeba technika mindfulnes. Mindfullnes je významným fenoménem v současné západní psychologii a psychoterapii. Původně je inspirována buddhistickou psychologií. Jde prostě o techniky, které vás učí více si uvědomovat své tělo a jeho prožitky a díky tomu žít více vědomně.
Můsím říct, že obzvláště některé techniky ráda využívám v každodenním životě a při výchově dětí se jistě hodí každému.
Jak všímavost funguje?
Všímavost rozvíjí a posiluje přední část mozkové kůry (prefrontální kortex), což je oblast, kde sídlí racionální rozhodování, empatie, sebeuvědomění a soucítění, schopnost řešit problémy a plánování. Viz znázornění mozku pomocí ruky.
Tato oblast je označovaná za náš myslící mozek a díky jejímu rozvinutí jsme schopni lépe ovládat a regulovat své emoce. Jsme pak i více empatičtí a lépe zvládáme stresové situace nebo situace strachu.
Takže shrnuto podtrženo, když budete rozvíjet svůj myslící mozek (prefrontální kortex), tak budete racionálněji, klidněji a mírněji reagovat, což se při výchově dětí může velice hodit 🙂
Jak rozvíjet všímavost?
Mě se nejvíce osvědčily tyto metody, protože je zvládám dělat i s dětmi a všemi ostatními povinnostmi, které doma mám. Podělím se s Vámi o tři, které používám nejčastěji.
1. zastavení
Takové krátké zastavení umí vážně divy 🙂
Jde o to se prostě na chvíli zastavit, alespoň třikrát se zhluboka vědomně nadechnou a vydechnout a pak se soutředit na to, co cítim uvnitř svého těla. Může mě něco bolet, tlačit, hřát, brnět kdekoliv v těle, můžu potřebovat pít, jíst, na záchod,…
Na to místo se snažím zaměřit a s dalším nádechem a výdech se snažím „dýchat do toho místa“. Vždy se tím dané místo uvolní. Někdy je třeba ho prodýchnout opakovaně, mě v 90% případů stačí jednou.
Je to velice jednoduché a jde to udělat třeba i při mytí nádobí, vaření obědu nebo mytí rukou. Stačí pár vteřin děnne a výsledný efekt je k nezaplacení. Dělám toto zastavení vždy, když si vzpomenu nebo když začínám cítit, že nejsem úplně ve své kůži.
Ze začátku pomáhá si nastavit, třeba na mobilu, budík třikrát behem dne. Když zazvoní, tak se zastavím, prodýchám, zaměřím na to místo, které si žádá mou pozornost,….
2. "dobíjení baterek"
V tomto případě se spíše jedná o to myslet více na sebe a dobíjet si baterky malými „odměnami“.
Potřebujete čůrát? Nedržte to a jděte. Máte hlad? Najezte se. Je důležité myslet v první řadě na sebe. On se svět, domácnost ani děti nezboří pár minutovým čekáním než si oskočíte, najíte se nebo napijete. Je smutné, že i takto banální potřeby dnes a denně zanedbáváme.
Přitom tím, že máte hlad, potřebujete na WC nebo chcete pít dost zvětšujete své napětí a možnost „výbuchu“ na děti/manžela/okolí kvůli maličkosti.
Takže uspokojte své základní potřeby a taky si dejte něco navíc.
Máte rádi kávu? Udělejte si jednu, do oblíbeného hrněčku s oblíbenou lžičkou. Dohodněte se s dítětem, že si chcete v klidu vypít kávu. Dejte mu stavebnici, pastelky, prostě nějakou zábavu, kterou chce a hodtě si nožky nahoru, v klidu si vychutnejte kávu 🙂 Zapomeňte na všechno vaření a uklízení a prostě si dopřejte SVÝCH 10 minut klidu a dobijte tím baterky.
Někdo si dobije baterky skvělým čajem, někdo tancem s dětmi, zpíváním oblíbené písničky, slupnutím kousku čokolády,… udělejte prostě to, co vás učiní šťastnými.
Skvělé na dobíjení emočních baterek je také objetí s milovaným člověkem, dotek nebo pusa/polibek. Máte dost takového láskyplného kontaktu?
Četla jsem, že děti potřebují minimálně 4 objetí denně ke spokojenému pocitu a dobré náladě, 8 objetí by mělo být standart a 12 znamená „jupí, mám i něco na víc“.
Musím říct, že u nás je to tak 4-8 a pokud je málo času, tak si děti rádi o obejmutí chodí říct nebo se prostě přijdou přitisknout a u toho mě pohladí. Syn se ke mě přitiskne, hladí mě po noze a říká „Ty jsi skvělá maminka.“ Z toho usuzuji, že je pro ně kontakt (objetí=přijetí) vážně důležité. I pro mě jsou to příjemné chvíle.
3. vědomý dech
Tato technika jde dělat vážně kdekoliv a kdykoliv. Jde mnohem více do hloubky než by se na první pohled zdálo. Určitě doporučuji. Ideální je použití, když cítíte, že na vás jde vztek v nějaké vyhrocené situaci. Začněte prostě vnímat svůj dech a uvidíte jak rychle se zklidníte.
Není to nic těžkého, prostě jen vnímejte, jak se nadechujete a vydechujete.
Celé kouzlo spočívá v tom, že jak vnímáte svůj dech, tak vám v hlavě přestane běžet tisíce myšlenek a tím se zklidníte.
Negativní myšlenky mají totiž jednu nehezkou vlastnost a tou je, že přitahují naši pozornost jako magnet a tím rostou a sílí. Proto se nedokážeme pořádně ovládat v nějakém afektu.
Když však dokážete vypozorovat, že se ve vás něco začíná dít a včas se začít soustředit na sebe (své tělo,pocity, to, co se děje uvnitř vás) na svůj dech, tak dokážete tohle rojení negativních myšlenek přerušit a tím se osvobodit. Pak už si můžete svou reakci vybrat sami a nemít tu naučenou/převzatou od svých předků.
Tyto tři věci mi pomáhají nejvíce. Určitě je tu i spousta dalších možností (meditace, yóga, konkrétní pojmenování emocí,…) záleží na každém, co mu sedne a hlavně jestli to zvládne zapracovat do svého nabytého dne.
Když se ohlédnu zpětně, tak mi všímavost do života přinesla ohromný klid a soulad se sebou, který jsem dříve neměla. Velice mi pomohla ve výchově.
Když byl syn malý, tak mi „bouchal papiňák“ skoro každý den a vždy jsem si to hodně vyčítala. Teď mám děti dvě a „bouchací papiňák“ jsem mnohem méně. Někdy „bouchnu“ jednou týdně, někdy jednou za měsíc, záleží co se všechno děje.
Hlavně můj „výbuch“ už není tak ničivý jako dříve, nevyčítám si ho a umím se za něj dětem omluvit. Můj vztah s dětmi mnohem lepší a klidnější, chod celé rodiny je mnohem harmoničtější a naučila jsem si najít čas také pro sebe a své záliby=dobíjím baterky.
Přeji vám všem ať takového spojení také dosáhnete 🙂 Ať vaše reakce řídí váš myslící mozek.
Konzultantka Human design a koučka souvislostí
Jsem žena, která se zamilovala do systému Human design, který s láskou studuji a šířím dál.
Nadšená studentka osobního rozvoje a prací s energií v našem
těle. Při koučování nacházím souvislosti a tím vedu ženy ke kořenu problému. Kde nestačí rozum, tam přichází práce s energií skrze metodu Yuen, Funkční princip a konstelace.
„Člověk je to, v co věří.“
Více o mně si můžete přečíst v mém příběhu 🙂